,,Dělej si co chceš. Ale pamatuj si, že Smrti neunikneš!"

Stěhování blogu

29. května 2015 v 15:57 | Fekete Einmana Stjerne
Leute, sorry za nějakou menší nepřítomnost. Milion testů, samí Puškinovic zombíci, hry a mega-pomalý počítač. Ale teď k věci.
S nejvyšší pravděpodobností budu stěhovat blog. Ten název mě začíná brutálně srát a navíc ty staré články působí na mé oči jako žíravina. Jauvajs.
Jakmile bude blog založenej, dám sem odkaz.
See you lätta. :-)
 

Stíny nad Tunandorem kapitola 4.

16. května 2015 v 19:09 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra
"Kde to proboha jsem?" zašeptal zděšeně Utarn, jakmile se probral celý zhmožděný na zemi. Byl sám překvapen, že žije a že nemá tak rozsáhlá zranění. Přeci jenom, přežít pád z takové výšky s takovým zraněním je téměř nemožné.
Mohla snad za to shnilá magie Tunandoru?
Opět začal vát vítr. Ale pro tentokrát slabý a chladný jako led. Přesto to Utarnovi připomnělo tu hrůzu, co se odehrála před několika hodinami.
Že jsem sem jenom letěl, pomyslel si. Pitomý Devandar. Mohl nás zabít.
Pomalu vstal a křečovitě se protáhl. Pokusil se udělat krok, ale podlomily se mu nohy a spadl na chladnou, vlhkou zem. Naštvaně si odfrkl. Co mohl taky čekat, než bolest. Téměř celá část života v Tevianu je složena z bolesti. Neznal nikoho, kdo by měl velmi šťastný život.
Zamával křídly, ačkoli nechtěl vzlétnout. Překvapivě zjistil, že jeho křídla jsou v pořádku. Když nemůže běžet, tak alespoň létat. To ho uklidnilo. Kdo ví, co se tu všeho skrývá.
Opět vstal a rozhlédl se. Kolem něj se rozprostíral slabší opar, takže s viditelností nebyl nijak zvlášť problém.
Problém byl v tom, co spatřil. Povalovala se tu rozdrásaná těla frilis. A aby toho nebylo málo, některé měli končetiny oddělené od těla. Někteří šťastlivci i hlavu.
Polkl a naježila se mu srst. Tohle byl pohled horší jak z hororu. Tak toto viděla Aurinko? Už se nedivil, že Moori měla takový strach a vyslala všechny válečníky a stopaře. Měli se vzájemně ochránit, a teď tu byl sám. Něco mu říkalo, že to stejné postihlo všechny. A než se najdou, bude pozdě.
Vytasil drápy a odhodlaně se podíval na zataženou oblohu. Najde je a dokáže, že je to skvělý a statečný válečník. Lepší, než Rakalan. Nikdy svému bratru nevěřil. A on přirozeně nevěřil zase jemu.
"Na co tak sebevědomě zíráš?" ozvalo se za Utarnem. Ten se bleskurychle za sebe otočil, rozhlédl se, ale nic neviděl. Pak ucítil bolest v nohou a zaúpěl. Cítil náhle bezmoc a odevzdanost vůči svému osudu.
"Tvůj pach strachu jde cítit na míle daleko," ozvalo se. Utarnovi začalo docházet, kdo to je.
"Vylez," prskl. Následně se ozval smích a začala se před ním rýsovat bíločerná caserulská frilisa, která vypadala až podezřele zdravě.
"Tohle už nikdy nedělej," zavrčel Utarn. V jeho očích jiskřila zlost. Caserulanka nasadila nevinný výraz.
"Kde jsou ostatní?" zvážněla.
"Už bych je našel, kdybys mě nezdržela, Haikaro."
"O tom silně pochybuji."
"Proč nejsi vůbec zraněná?"
"Jak to mám vědět? Asi se nade mnou hvězdy smilovaly."
Utarn obrátil oči v sloup, otočil se a kulhal pryč. Haikara si odplivla a šla za ním. Opar se mezitím stával hustějším, nabývala vlhkost a vánek se stal chladnějším. Zdejší půdy byly převážně kamenité a bez života. Utarn a Haikara se už nedivili, že Tuonellská smečka tak často lovila na cizím území. Kdyby vyvraždění této smečky nebylo tak kruté, dalo by se usoudit, že se jim pomstila velmi agresivní smečka jižních frilis, či boliaar.
Pak tedy vyvstává další otázka. Proč se neusídlili po zjištění o bídnosti těchto krajů na jiné území? Proč tu zuby nehty zůstávali? Co je nutilo tu zůstat?
"Taky to cítíš?" zeptala se náhle Haikara.
"Co bych měl cítit?" zamračil se Utarn a zavětřil.
"Oheň."
"Bingo."
"Měli bychom to zkontrolovat. Jdeme," zavelel a kulhal tím směrem, kde byl cítit oheň. Vzhledem k tomu, že tu moc zeleně nebylo, se tolik nebál smrti uvnitř temných plamenů. Rovněž vypadalo, že každou chvíli se spustí déšť, ale určitě ne ten takové síly, který by je býval zabil.
"Jeskyně?" přivřela překvapeně oči Haikara.
"Cos čekala? Tento ostrov je plný kamenů," zamumlal Utarn, který pozoroval kouř, který vycházel z jeskyně.
"Někomu se asi nevyvedl táborák."
"Tohle není vtipné, Haikaro."
Haikara si cosi pod vousy zavrčela a šla směrem k jeskyni. Plameny tam hladově olizovaly těla drobných nebožtíků, naštěstí se však oheň nedostal všude. Párkrát se rozhlížela, dokud nespatřila nápis napsaný krví. To už naštěstí přišel i Utarn.
"To museli udělat dvounozí!"
"O čem to mluvíš?"
"O tom nápisu."
"Kdybys dávala jako učeň pozor, zjistila bys, že kdysi dávno se frilisy inspirovaly dvounohými a vytvořili si své vlastní písmo. Ale teď se vzhledem k naší špatné anatomii téměř nepoužívá."
"Jsi nějak chytrej," ohrnula nos Haikara, "víš aspoň, jak se to čte?"
Utarn přivřel oči a podíval se na nápis. "Mairista irma ilva, myslím,"
"Což znamená?"
"Vypadám snad jako ioras?" osopil se na ni. Haikara ustoupila dozadu.

"Tak pojďme hledat," povzdechla si, otočila se a šla pryč. Na Utarna nečekala. Stejně šel automaticky za ní.

Stíny nad Tunandorem kapitola 3. pokračování

16. května 2015 v 13:03 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra
"Konečně! Mlha ustupuje!" zvolala vesele Neula, Rakalan ji však okamžitě zchladil pohledem.
"Ztiš se, můžeš přilákat zvířata!" zasyčel pronikavě Rakalan. Neula provinile sklonila hlavu. Jak mohla udělat něco takového? Už mláďatům se tluče do hlavy, že na neznámém území musí být co nejtišší. Jestli teď někdo přijde a zabije je, bude to jen její vina.
Ale co když přiláká své přátele? Jsou to ale vůbec její přátelé?
"Omlouvám se, Rakalane," pípla Neula.
"Fajn, ale už se laskavě klidni. Jestli ještě zařveš, vytrhnu ti jazyk." Neule se naježila srst a podívala se do dáli. Rakalan se zamračil. Copak si myslela, že to bere doslova? Jakmile si všiml, že se Neula dívala za něho, otočil se a spatřil jeskyni. Mrskl ocasem.
"Hm. Myslíš, že tam budou?"
"Snad ano! Jeskyně jsou dobrým místem k přečkání. A když tam nebudou, můžeme si na chvíli odpočinout." Rakalan jen mlčky přikývl a vydal se směrem ke staré jeskyni. Zároveň se začal zvedat chladný vítr. Neula z té jeskyně náhle dostala strach, ale věděla, že by se tam podívat měla. Už jen z toho důvodu, že by bylo poněkud nevhodné tu zůstat, když Rakalan jde. Pro ustrašené tu není mezi stopaři místo.
"Proč tu stojíš?" zavrčel náhle Rakalan před vchodem. Neila zatřepala hlavou, omluvila se a rozeběhla se k němu.
"Jsi v pořádku? Nemyslím fyzicky, to vidím sám, ale psychicky. Chováš se divně."
"Nemám z té jeskyně dobrý pocit."
"Ty se taky bojíš všeho," obrátil Rakalan oči v sloup a i s Neulou vstoupil. Okamžitě zavětřil a udeřil ho pach vlhkosti, hniloby, smrti a něčeho neidentifikovatelného.
"Potřebuji světlo," zašeptal Rakalan. Neula přikývla, zvedla hlavu nahoru, zavřela oči, pootevřela zobák a začala chrlit oheň, pomocí něhož dokonce neúmyslně zapálila pár okolních věcí.
Ohnivé světlo odhalilo krvavý teror v tuonellské školce. Všude se povalovala drobná tělíčka mláďat frilis a furseon v počátečním rozkladu. Nesměli chybět ani kosti a krutě rozpáraná těla dospělců. Takovou hrůzu by nerozpoutaly ani rozzuřené boliaary. Vypadalo to moc i na volverny.
Která zrůda by toto mohla pro zábavu spáchat?
"Neulo, musíme zmizet. Okamžitě." Rakalan byl sám překvapen, jak zní vyděšeně. Neula přestala s ohněm a okamžitě, bolest nebolest, se rozeběhla. Rakalanovi útěk vzhledem k zranění trval déle.
"C-co budeme dělat..?" koktala Neula.
"Jít pro ostatní a najít způsob, jak se odtud rychle dostat," zašeptal Rakalan, ačkoli věděl, že bude téměř nemožné se odsud dostat živí.
 


Etana

5. dubna 2015 v 14:34 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra
Jméno: Etana
Magie: neznámá
Postavení: Mládě
Povaha: labilní, lehce se naštve. A když se tak stane, člověk by měl od ní utéct od ní co nejdál. Když není naštvaná, je milá, oblíbená a často se směje
Schopnosti: fyzicky zdatná, velmi dobře běhá
Životopis:

Šablony Frilis

3. dubna 2015 v 17:58 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra















Oksa

3. dubna 2015 v 13:42 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra


Jméno: Oksa
Postavení: Lovec
Magie: Země
Povaha: Po většinu času tichá, spravedlivá, ale když se naštve, je to ďábel. Nenávidí, když se někomu někdo posmívá
Schopnosti: Je to skvělá lovkyně, loví hlavně v noci. Pomalu se učí ovládnout svou zemní magii.
Životopis:

Satair

13. března 2015 v 16:26 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra


Jméno: Satair
Postavení: Mládě
Magie: Oheň
Povaha: Upovídaný, hlučný, rád se projevuje, často na někoho naráží, ale nemyslí to zle
Schopnosti: Je fyzicky silný a vytrvalý, ale mluví nevhodně v nevhodnou dobu. Rovněž je(spíš bude) zdatný v používání své magie.
Životopis
*...*


Tevian a karty? Warum nicht?

13. března 2015 v 15:14 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra
Jednoho krásného dne jsem si uklízela pokoj a... našla jsem superstaré poké-karty. A tak jsem si je prohlížela a prohlížela, dokud mě nenapadlo...
Proč si neudělat poké karty v Tevian stylu?
No, a dopadlo to... Uhm... Zas tak katastrofální to neníxddddddddddd

Amoran

11. března 2015 v 21:44 | Fekete Einmana Stjerne




Jméno: Amoran
Postavení: Mládě
Magie: Neznámá
Povaha: Je tajemný, tichý a samotářský. Nemá rád hlučné, otravné jedince, a posmívání.
Schopnosti: Je poměrně inteligentní a rychlý, není však fyzicky dvakrát silný
Životopis
*...*


Stíny nad Tunandorem - kapitola 3.

11. března 2015 v 15:31 | Fekete Einmana Stjerne |  Teva Sféra
"Mami...?"
"Ano, drahoušku?"
"Co se stane, když umřu?"
"Tvá duše se dostane do jiného světa."
"A do jakého?"
"Do tajemného mlžného světa, od kterého můžeš čekat nečekané - do Naivetu."

Kam dál

Flag Counter