,,Dělej si co chceš. Ale pamatuj si, že Smrti neunikneš!"

LP - KZaB - Kapitola 2 - Soví klan

12. září 2013 v 20:13 | Sandstar/Reedy
Teď budu psát články častěji, protože teď je čas. A každým dnem bude míň a míň času, takže tak ^^'
Celý článek



"Bažino? Kde se zase couráš?" zavrčel Popel a netrpělivě mrskl ocasem. "Kočka jedna stará. I při lovu se ztratí," zamumlal a tlapkou vší silou bouchnul do kamene. Uslyšel naštvané zasyčení.
"To jsem někoho či něco trefil? Fascinující," řekl si sám pro sebe a prošel keřem, kterým proletěl kamínek.
"Co to sakra..." zamumlal zděšeně a zíral na zářivé modré světlo. Neuvěřitelně ho lákalo za ním jít. Fascinovaně zamrkal a pomalu se přibližoval za světlem. Krůček po krůčku... se přibližoval...
"Popeli, nechoď tam!" vřískla Bažina a rozeběhla se za Popelem. Při běhu zakopla o větev a narazila do šedivého kocoura. Oba dva spadli na zem, přímo do středu záře a bolestně vřískli.

"K-kde to jsme?"
"Zase jsou ti dva v průšvihu," zabručela Puma a rozeběhla se za křikem. "Já jsem věděla, že je blbost posílat ty dva na lov, ále samozřejmě, že Němá 'néé'," sykla
"Pumo, myslím si, že jsou ve skutečném průšvihu a fakt si nemyslím, že tak zděšeně řvali jen kvůli nějaké kravině," zamumlala při běhu Vlčí rokle.
"Kdo ví, ti dva jsou spolu nevyzpytatelní," reagovala Puma a najednou smykem zastavila. "Je tu jejich srst," sykla na Vlčí rokli a tlapkou ukázala na chomáč šedivé srsti. Vlčí si mlčk prohlížela srst, Puma mezitím prohledávala okolí
"Tady stopy končí," zamumlala zamyšleně Puma.
"Oni se snad vypařili?" zabručela Vlčí rokle. Puma hned chtěla něco říct, ale Vlčí ji zastavila.
"Někdo tu je. Cítím je,"
"Kdo tu je?"
"Mají podobný pach vlčímu. Musíme rychle zpět do tábora!"


"Cože?!" sykla Němá odpověď. "Bažina a Popel zmizeli z povrchu zemského? A cítili jste pach podobný vlčímu?" sykla na Vlčí rokli a Pumu. Poté odvrátila pohled na Popelavého. "Co s tím chceš dělat?!"
Popelavý si povzdechl a hleděl do dálky.
"Vyhlásíme pohotovost. Půjdeš se mnou, Němá,"
"Kam?" šeptla již svým obvyklým tichým hlasem.
"Na místo, které znají pouze velitelé a někteří zástupci. Musíme si pospíšit,"


"Co to sakra je?" zeptala se Němá a s údivem si prohlížela všechno to harampádí kolem.
"Tímto se vyhlašuje pohotovost,"
"A jsi si jist, že to chceš udělat? Klany se shromažďují mimo úplněk víc, než vzácně!"
"Musím to udělat. Nepochybně se dějí divné věci i v ostatních klanech a..." zamumlal a otočil se na Němou.
"Slib mi, že toto místo někomu neukážeš," sykl Popelavý. Němá mlčky přikývla. Popelavý si povzdechl a stlačil věc podobné páčce dolů. Hora harampádí začala syčet, Popelavý sklopil uši a i s Němou bežel co nejdál od harampádí. To začalo hořet a vyvolalo velkou spršku jisker. Pak byl slyšet výbuch. Na obloze byla vidět létající rudá zář, která oznamovala nebezpečí.
 


Komentáře

1 Elis Elis | 13. září 2013 v 18:39 | Reagovat

Mmooc pěkně napsane :)

2 Eliška Poníková Eliška Poníková | 14. září 2013 v 0:59 | Reagovat

OuO POKRAČOVÁNÍ! RYCHLE!

Nádherně sepsané, moc se mi líbí, jak to máš všechno promyšlené a postupně vtahuješ čtenáře do děje, tak aby jsi vždycky od něčeho kousek nakousla a pak ho nechala v dalších otázkách >:]

3 Lea Lea | 14. září 2013 v 13:11 | Reagovat

Wow! Honem ! HOnem! (Nemůžu se dočkat dalšího dílu) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Flag Counter