,,Dělej si co chceš. Ale pamatuj si, že Smrti neunikneš!"

Prosinec 2013

Nikde není bezpečno

31. prosince 2013 v 18:11 | Sandstar/Reedy |  Teva Sféra
"Pomoc!" vypískla mladá dívka, když běžela lesem. V jedné držela starou baterku, která vydávala již slabé, ale důležité světlo. Ve druhé ruce držela dýku. Utíkala pozdě v noci hustým lesem. Utíkala od temnoty.
Po chvíli se zastavila. Chtěla se na chvíli vydýchat. Odpočinout si.
V tom uslyšela temné, vrčivé zvuky a praskání větviček. Dívka se začala třepat. Strach se jí zmocnil.
"Prosím...Pomozte mi někdo...Kdokoli," šeptla vyděšeně a baterkou svítila všude kolem. Ale nic neviděla. Jenom stromy, větve a listí. "Z-zmizeli?" koktala vyděšeně. Rozhlédla se a opět začala utíkat lesem.
"Prosím...Ať mě nenajdou...Chci ještě žít...Žít..." řekla si dívka v duchu, když najednou o něco zakopla. Nemotorně vstala a podívala se o co vlastně zakopla. Posvítila si na tu věc baterou a
vyděšeně vřískla.
Ona totiž nezakopla o věc.
Zakopla o člověka.


"Hm...Dnes moc žádostí není a ani nejsou moc zajímavé. Vyšetřování vraždy dvou děcek v hlavním městě, hledání klíčků...hele! Tohle vypadá zajímavě!"
"Co? Našel jsi něco zajímavého?" zamumlala se zájmem mladá zrzka, která si zrovna hladila zvířátko podobné myši.
"Jop. Píšou tam, že v lese Spontanea je nezvěstných mnoho lidí. Prý je tam vraždí nějaké monstrum. A odměna za nalezení lidí a zabití toho 'monstra' je 100 000 märelu(zdejší měna)!" odpověděl vysoký, hnědovlasý kluk.
"Tak to berem, ne?" řekla zrzka horlivě a vstala ze židle.
"Jasně, jasně... Ale myslím si, že to ve dvou bude příliš riskantní. Nevezme s sebou ještě někoho?"
"Pro mě za mě. Každopádně, ta mise by mohla být zajímavá," pokrčila zrzka rameny.
"Říkal tu někdo 'mise'?" zeptal se s úšklebkem poměrně vysoký blonďák.
"Pff...Představ si to!" zabručela zrzka a dala mu papír s popisem žádosti.
"Hééj, Georgi, vezmem tu žádost, ne?" zašklebil se a přitáhl k sobě svého 'protikladného' parťáka.
"Tak počkat..! Já s Peterem jsme tu žádost uviděli první a nebýt nás, tak byste o ní ani nevěděli!" nasupila se zrzka a mávala naštvaně rukama kolem.
"A co tak tu žádost udělat... společně?" zašeptal George. Všichni najednou ztichli a podívali se na George. Nebýt něj, tak by se nepochybně do večera hádali, kdo si tu žádost vezme.
"Dobrá," zamumlala zrzka a pokrčila rameny. "Ale prosím vás...Hlavně ty, Jaku... Chovejte se normálně!"
"Jasně, Lauren... Na nás je vždy spoleh!" ušklíbl se Jake
"To sotva..." zašeptala si sama pro sebe Lauren a šla odevzdat žádost Alici.
"Takže si bereš tuto žádost? A půjdeš sama?" zeptala se a mezitím si četla popis žádosti.
"Ne. Půjdu s Peterem, Jakem a Georgem,"
"Dobrá!" kývla Alice, orazítkovala papír a dala ho do složky. "Ať se vám daří!"

Dívka se vyděšeně klepala. Ještě nikdy neviděla mrtvého člověka. A už vůbec ne tak zmordovaného, jako byl tenhle.
Vzala ze země svou baterku a uháněla pryč. Litovala, že do toho lesa vůbec vkročila.
Po chvíli zběsilého utíkání viděla před sebou jakousi stavbu. Vypadala jako nějakou dobu opuštěný podivný bunkr. Úlevně si oddychla. Konečně se má kde skrýt. Neváhala a hned se k bunkru rozeběhla.
Z blízka vypadal bunkr víc zchátrale, než z dálky. Dívka se vší silou snažila otevřít obrovské dveře. Úspěšně. Dveře nechutně zavrzaly, a odhalily, co se skrývá uvnitř. Všude byla tma a nebylo tam toho moc vidět. Dívka šla dovnitř. Podívala se, jestli je něco vlevo. Nic tam neviděla. Podívala se vpravo a ztuhla. Viděla několik párů zářivě zelených očí. Přišla přímo do pasti.


"Takže... Baterku máme, sirky máme, zbraně máme, jídlo máme, vodu máme. Tak počkat... Co tu dělají ty gumové kačenky?" zabručela Lauren a vvytáhla z tašky pytlíček s gumovýma kačenkama.
"Ty jsou moje," zamumlal Peter a zrudl. "Třeba se budou hodit!"
Lauren si povzdechla a kachničky vrátila zpátky do tašky.
"Mimochodem... Není les Spontanea daleko? Čím tam pojedeme?" zeptal se Jake
"Na to jsem také myslel! Proto jsem postavil menší káru, která jezdí na magickou energii. Odstavil jsem ji před cestu. Pojďme!" řekl Peter a vedl ostatní ke svému "vynálezu".

"Tak touhle kraksnou pojedeme do toho lesa 'Bububu'?" zavrčel Jake a ukázal na Peterovo auto.
"Za prvé, můžeš být rád, že tam nejdeme pěšky a za druhý, není to les Bububu, ale les Spontanea!" zavrčel Peter.
"Můžete konečně držet huby? S takovou ty lidi nezachráníme ani za 100 let!" zasupěla Lauren.
Všichni nastoupili s klidem do auta. Za jízdy dělali různé blbosti a podobně. Však nevěděli, co je v tom lese čeká. A jestli se vůbec vrátí všichni domů...

Dívka se slzami v očích si klekla na kolena.
"Prosím. Nechte mě žít! Prosím!" řvala. Byla na dně. Od malička se bála smrti. A teď jí prakticky hledí v tváří tvář.
"Prosím...Udělám cokoli! Cokoli!"
Dívka plakala. Litovala, že do toho lesa vkročila. Litovala toho všeho. Ale chtěla alespoň něco vědět. Co jsou zač ti tvorové, co ji chtějí zabít. Vzala baterku, zapla ji.
Dívka z plných plic zakřičela.
Poté bylo hrobové ticho.
Po chvíli bylo slyšet jenom trhání masa a kostí...


"Děkuji, že jste přijeli!" zachraptěla postarší paní na Lauren. Petera, Jakea a George.
"Ale... Překvapilo mě, že děti přijaly tuto žádost," zakašlala.
"Poslyšte stará dámo, nepodceňujte nás!" zazubil se Jake. "Možná jsme mladí, ale silní!"
Stará paní se pousmála - "To je dobře. Užijte si mládí, jak nejlépe to jde!"
"Um, mimochodem... Mohla byste prosím říct víc o naší misi?" zeptala se krapet nesměle Lauren.
"Huh, jasně, jasně.. Pojďte dál," zachraptěla paní a zavedla je ke svému stanu.

"Tak, jak to s těmi lidmi vlastně je? Jsou všichni z vaší vesnice?"
"Ne všichni lidé, co se tam ztratili, jsou z naší vesnice, ale většinou je tomu tak. Den před tím, než tam vkročili, se chovali divně,"
"Jak divně?"
"Říkali nesmyslné věty. A také, že k nim promlouvá duch," pokrčila paní rameny.
"Kdo zmizel naposledy?"
"Dcera našeho náčelníka," zamumlala. "Je teď z toho celý špatný,"
"Děkuji za vaši trpělivost. Jdeme do lesa,"


"Nic neobvyklýho tu není. Je to jenom obyčejnej lesíček," zabručel Jake.
"Poslyš, jsme tu sotva 10 minut, tak drž hubu!" vřískla naštvaně Lauren.
"Být vámi, tak se utiším. V Severních Bludných lesech, jako je tento, je plno zvířat," šeptl George
Najednou se Peter smykem zastavil a ohlédl se. "Co to bylo?"
"Co co bylo?" zabručel netrpělivě Jake.
"Slyšel jsem temné vytí. Temnější, než samotných vlků,"
"Blá, blá blá. Místo těch keců, bys mohl něco ulovit! Já teda lovit jdu!" sykl Jake a kamsi odběhl. Po chvíli se vrátil s dvěmi mrtvými Natami(zvíře podobné kryse) v rukou.
"Vidíte? Myslím na vaše," řekl hlasitě Jake, ale zarazil se. Uslyšel za sebou temné vrčení. "Žaludky," hlesl a začal blednout.
"Všichni pryč!" vřísknul, rozeběhl se a přitom narazil na Petera, který spadl. Snažil se vstát, ale jako naschvál mu to nešlo. Stále se kouzal po zemi a křičel, aby mu pomohli. Nikdo se však pro něj nevrátil.



"Kde je Peter?!" zeptala se udýchane Lauren.
"Co já vím," odpověděl bez zájmu Jake. Lauren se na něj naštvaně ohlédla a dala mi facku.
"To ty jsi do něj vrazil! TY! Kvůli tobě je teď asi mrtvý!"
"Klid, Lauren, klid, klid... Vše se vyřeší,"
"Nevyřeší, ty jedna zrůdo!" nasupila se Lauren a načuřeně odkráčela pryč.
"Počkej! Jestli se rozdělíme, nepřežijeme!" zavolal na Lauren pro změnu George.
"Jdu pro ni," vzdechl Jake a vyrazil za Lauren. George šel mlčky za ním.

Lauren se po chvíli zastavila a vydýchala se. Tohle bylo na ni příliš. Stalo se toho moc a jestli Peter opravdu zemřel, bude se s ní smutek vláčet hodně dlouho.
Najednou uslyšela kroky a šusot listí. Bleskově se ohlédne a vytáhne dýku ze speciální kapsy v kalhotách. Na tváři se ji sbíhá pot.
,,Uf, to jsi jenom to," povzdechla si úlevně, když spatřil Jakea a George. ,,Omlouvám se za můj výbuch,"
,,To je v pořádku, na tvém místě by vybouchl každý," řekl Jake a hned na to nasadil facinovaný výraz. ,,Zdá se mi to, nebo vidím jakýsi... dům?"
,,Bunkr, pitomče,"
,,Detail. Půjdeme se tam podívat? Možná tam budou důležitý informace ohledně naší mise!"

Hej, lidi, tohle cosi mi tu už hnije někdy vod července, vůbec nevím, jak to dokončit a bla bla bla. Takže jsem se rozhodla, že to zveřejním, ať mi to tu nestraší, takže tak.
Doufám, že jste se nelekli, lol.
A ani nevím, jak mě mohl napadnout tak kurva děsný název.

Oznámení ohledně Zimního klanu

31. prosince 2013 v 11:24 | ReedySandstar |  Klan
Tak, jak již víte, tak trochu jsem oživila Zimní klánek. No a chtěla bych vám jenom říct, že...
Ještě pár kapitol a bude to maso.
Hodně koček chcípne. Musí chcípnout
Počet koček každého klanu se sníží tak na... 30 koček.
Bez prdele.
Tím bych jenom chtěla říct, že si moc neregistrujte teďkon kočky.
Fakt ne.
No, řeknu to asi tak: pokud tu reglých koček budeme mít třeba 20,
je ve větší pravděpodobnost, že zrovna některé vaše kočky chcípnou, než aby
chcíply od člověka, co jich má reglých 10, chápete, ne?
No, asi si říkáte, proč musí tolik koček chcípnout.
No, hlavně je to kvůli jednomu SPOILERU a taky faktu,
že těch koček je hodně a hovno se v nich vyznám.
Takže tak.
Jinak, mějte se fanfárově a krásný nový rok 2014! :3 :-D

LP - KZaB - Kapitola 10

28. prosince 2013 v 17:20 | ReedySandstar |  Klan
Poslední část zde

Neko-Tevian

22. prosince 2013 v 22:07 | ReedySandstar |  Teva Sféra
Další obrázek, teď pro změnu pokus o Tevian...

Chibi Naivet

20. prosince 2013 v 19:06 | ReedySandstar |  Teva Sféra
Etoo... Omlouvám se za mou neaktivitu, mám zaracha, kvůli trojce z fyziky a 2- z dějepisu, tho. Každopádně, o svátcích mám přístup k PC, takže můžu konečně udělat příběh, popsat tevianské Vánoce, města Sandánie... No a teď jsem udělala pict mého Hetalia OC, Naivetu, pro změnu jako člověka. :-)

Neko-Naivet

15. prosince 2013 v 17:39 | ReedySandstar |  Teva Sféra
Omlouvám se, nenapadjí mě žádné inteligentní příběhy. Mám spíe chuť čmárat...
No a další čmáranice je Hetalia OC, Naivet, jako kočka. c':



Další čmáranice

9. prosince 2013 v 14:55 | ReedySandstar |  Ostatní
Ano, nedám vám pokoj!

Setkání - pic

4. prosince 2013 v 20:00 | ReedySandstar |  Teva Sféra
Další pic aka zase nuda...
Teď jsem pro změnu nakreslila něco ze staršího příběhu, nebobli osudové setkání BloodyCloudy a Ventuse... c':


Malůvka, aneb když je nuda

1. prosince 2013 v 17:08 | ReedySandstar |  Teva Sféra
OMG
Zase mě to přepadlo.
Věděla jsem, že bude chyba se zase koukat na speedpainty z Válečníků.
Prostě byla nuda a právě z toho jsem dostala chuť něco udělat ve Photoshopu.
No, nebudu vás ""napínat"".
Stejně je to shit, jak kráva.
Hehehehehe.

Jinak ne, není to nikdo konkrétní, ale možná tomu mutantovi vymyslím jméno a příběh a přiseru ho do Tevianu. c':
Hehe
hehehehe.
Animace





Flag Counter